Historie USA

První kmeny na dnešní území Spojených států přicházejí pravděpodobně přes Beringovu úžinu z Asie, někdy kolem 50 000 – 11 000 př. n. l. První kultury, o kterých máme alespoň malé poznatky, byly Sandia a Clovis před přibližně 15 000 roky. O pravděpodobně prvním objevení kontinentu však hovoříme v souvislosti s Vikingem Erikssonem a jím založené osady na Newfoundlandu.   

Předkolumbovská Amerika                                

Před příchodem Kryštofa Kolumba hovoříme o tzv. Předkolumbovské Americe, kdy na území Severní Ameriky byla vystavěna veliká sídliště a města, jako například Pueblo Bonito v dnešním Novém Mexiku či Cahokia v dnešním Illinois. Tam tamní stavitelé postavili jedny největších z amerických pyramid.

Kolonizace Severní Ameriky

Jedním z nejvýznamnějších dat lidské historie je 12. říjen 1492, kdy Kryštof Kolumbus se svými muži při hledání západní cesty do Indie přistává u karibských ostrovů a objevuje nový kontinent.

V době příchodu Španělů byli původní obyvatelé na území Severní Ameriky rozděleni do několika indiánských kmenů. Na severovýchodě to byli Algokinové – Otawové, Mohykáni, Irokézové – Mahawkové, Senekové a Čerokíjové. Na jihovýchodě Čoktavové, Seminolové, Čikasavové, v prérii ve středu Severní Ameriky pak Šajeni, Siouxové a Pawnee, Černonožci, Vraní indiáni, Komančové, Kajovové. Na jihozápadě známí Apačové, Hopiové, Zuňi, Pimové. Ve Velké pánvi žili Utové, Šošoni a Pajutové. Na území dnešní Kalifornie pak Činukové a Kwakiutlové. Původní obyvatelstvo dnes tvoří pouhé 1% všech obyvatel Spojených států.

Jako první začali kolonizovat toto území Španělé. Na území dnešních Spojených států, na Floridu, vstoupil v roce 1513 objevitel Juan Ponce de León. Již v roce 1565 byla založena první španělská osada St. Augustine.    

Poté přicházejí první Angličané, kteří zde v roce 1607 zakládají Jamestown v dnešní Virginii, coby první trvalou britskou osadu na americkém kontinentě. V roce 1614 začíná vzkvétat pěstování tabáku, které se stalo základem ekonomiky kolonie. Brzy si Virginie vybudovala silnou pozici a začaly se odsud šířit myšlenky o nezávislosti na Anglii. Na práci na plantážích byli v roce 1619 přivezeni první otroci. Obchodovat s otroky začali Portugalci. Vzápětí na to, v roce 1620 připlouvá na dnešní území Massachusetts další skupina britských osadníků a zakládá město Plymouth. V roce 1621 je položen základ jednomu z nejvýznamnějších amerických svátků. Evropané navazují kontakt s kmenem Irokézů. Učí se od nich pěstovat kukuřici, učí je lovu a rybaření. Úrodu a úspěšný rok slaví pak Evropané a Indiáni společně v listopadu. Tuto první úspěšnou sklizeň si Američané každoročně připomínají čtvrtý čtvrtek v listopadu Dnem díkůvzdání. Tato událost však byla výjimkou. Za prvních padesát let kolonizace území Spojených států zemřelo násilnou smrtí nebo na různé nemoci přibližně 10 až 15 miliónů původních obyvatel.             

Oblast dnešního New Yorku se zapsala do dějin v roce 1664, kdy je zde založeno město New Amsterdam. Území bylo odkoupeno od tamějších Indiánů. V září téhož roku je město přejmenováno na New York ve chvíli, kdy území začalo spadat pod britskou správu.          

Americká válka za nezávislost

V té době se však začínají objevovat první náznaky nespokojenosti osadníků s britskou daňovou politikou a závislostí na evropském velmoci. Vše vyvrcholí v roce 1773 protestem v Bostonu, kdy místní lidé na protest proti Británii svrhnou do moře část čajového nákladu. Tento incident za nezávislost vejde do dějin jako „Bostonské pití čaje“. O rok později, v roce 1774 se proto koná první kontinentální kongres ve Philadelphii. Těžké období nastává v letech 1775 – 1783, kdy probíhá Americká válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Británií (American Revolutionary War nebo American War of Independence).

Vyhlášení nezávislosti  

Británie je poražena a v roce 1776 je pak 4. července 1776 vyhlášena nezávislost. Vznikají Spojené státy americké. Od tohoto dne je 4. červenec slaven jako Den nezávislosti. V roce 1787 je sepsána Ústava Spojených států amerických jako zakládající dokument uznávající práva všech Američanů. V praxi se však týká jen bohatých a především bílých obyvatel. V roce 1800 se stává hlavním městem Washington D. C. Následující roky vrcholí spor mezi Spojenými státy a Británií v oblasti námořního obchodu a rozdělení pravomoci na severoamerickém kontinentu. V letech 1812 – 1815 se tedy odehrává Britsko-americká válka (druhá americká válka za nezávislost). V následujících letech odkupují další území Spojené státy od Francie, Ruska a Španělska, válečnou cestou pak od Mexika.

Americká občanská válka                       

Vleklé spory mezi průmyslovým americkým severem Unie a otrokářským jihem Konfederace vyústí v letech 1861 – 1865, kdy se odehrává druhý nejkrvavější konflikt Americká občanská válka. Válka končí vítězstvím Unie, která již v roce 1861 na svém území zrušila otroctví.

Období světových válek

V roce 1917 vstupují Spojené státy do 1. Světové války, z které vycházejí vítězně. Nastává doba hojnosti. Rozvoje dopravy, průmyslu a celkově ekonomiky. V roce 1929 jsou pak Američané díky svému životu nad své finanční problémy strůjci celosvětové krize. 24. října zaznamenávají krach na newyorské burze. V roce 1939 vstupuje svět do 2. Světové války. USA se zprvu drží v pozadí, ale po napadení hawaiského přístavu Pearl Harbor japonskou flotilou 7. prosince 1941 vstupují do války. Válku ukončují ze své strany v srpnu 1945, kdy svrhují atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki, dvě japonská města plná civilistů.

Korejská válka

Po porážce Japonska v druhé světové válce roku 1945 byl Korejský poloostrov pod americkým dohledem rozdělen podle 38. rovnoběžky na jižní část okupovanou Američany a severní část okupovanou Sověty. Na severu byl nastolen komunistický režim a na jihu byl nastolen režim podobný režimu USA.  V roce 1950 vpadne armáda Severní Koreje do Koreje jižní, Spojené státy posílají na obranu Jižní Koreje přes 300 tisíc vojáků. Vstupují tak do Korejské války, trvající 3 roky. Pohřešováno je přes 2,5 milionu Korejců, zemřelo 33 000 Američanů a 3 000 příslušníků vojsk OSN. Zabito nebo zraněno bylo také kolem 900 000 Číňanů.

Rasové problémy

V 50. letech Spojené státy řeší i rasové problémy. V roce 1954 Nejvyšší soud rozhoduje, že rasová segregace na školách je protiústavní. V roce 1955 je však zatčena Rosa Parksová, která odmítla ve městě Montgomery na jihu USA uvolnit v autobuse místo bělochovi, což vedlo k zesílení rasové diskriminace v Montgomery a zároveň k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA, jehož vůdcem se stal baptistický kazatel Martin Luther King. Za rok na to, v roce 1956 rozhodl Federální soud, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA. Ale až v roce 1964 prezident Johnson zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, víry, pohlaví nebo národnosti.

Vietnamská válka

Poté, co v důsledku zabránění vzniku komunistického režimu na Kubě, se Spojené státy vyloďují na severu tohoto ostrova v Zátoce sviní v roce 1961 (Karibská krize) a konflikt prohrávají, vstupují Spojené státy aktivně do války ve Vietnamu. Bojují na straně jižního Vietnamu proti Vietnamu  severnímu, tíhnoucímu ke komunismu. Válka končí stažením amerických jednotek a severovietnamským vítězstvím. V době Vietnamské války zažívají Spojené státy v roce 1967 tzv. Léto lásky. V San Franciscu se schází 100 000 sympatizantů hnutí hippies, aby zde žili v souladu se svými ideály, mezi něž patřila volnost, láska a nenásilí. Mezi hlavní program tohoto střetnutí patří požadavek ukončení Vietnamské války.

Studená válka

SSSR i USA patřily v druhé světové válce mezi Spojence, neshodly se v politické filosofii a v názorech na uspořádání poválečného světa. Na politické úrovni tak hovoříme o tzv. Studené válce (1947 – 1991), k jejímž hlavním vyvrcholením patřil právě Karibská krize, Korejská i Vietnamská válka, konflikt v Afganistánu.  Na počátku roku 1985 jednání mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem signalizuje uvolnění vztahů mezi USA a Sovětským svazem a předznamenává konec studené války.

Dalšími rozhodujícími daty v současných dějinách USA je rok 1991, coby rok konfliktu v Perském zálivu nebo rok 2001, kdy byla civilní místa napadena teroristickými útoky.