Indiáni v USA

Počátky osídlení

Počátky osídlení území Severní Ameriky sahá do Doby ledové, kdy díky poklesu mořské hladiny kočovní lidé přešli z Asie na americký kontinent. Předkové dnešních Indiánů byli lovci-sběrači, kteří přišli do Severní Ameriky pravděpodobně přes Beringův pevninský most, který byl v Době ledové zamrzlý a tvořil tak přirozený most mezi Asií a Amerikou. Kmeny tehdejších obyvatel amerického kontinentu se vyvíjely v izolaci až do příchodu prvních Evropanů na konci 15. století. Severní Ameriku poté plně ovládli Španělé, Britové a Francouzi, kteří zde dost nevybíravým způsobem zakládali své kolonie a kontinent nakonec ovládli.

Původní obyvatelstvo v Předkolumbovské Americe

Původní obyvatelé Severní Ameriky tvořili různé skupiny, které se lišily nejen jazykově a kulturně, ale i svými způsoby života. Nejvíce uceleně působilo obyvatelstvo severních a východních oblastí. Naopak nejrůznoroději se chovaly kmeny na západě severoamerického kontinentu. Před příchodem Evropanů hovoříme o dvou významných kulturách na území Severní Ameriky, o kultuře Clovis a kultuře Mississippi.

Kultura Clovis je datována přibližně do období 10 000 př. n. l. až 9200 př. n. l. Její příslušníci byli lovci - sběrači, kteří lovili mamuty a jejich obydlí sloužila zejména k jejich zpracování.

Kultura Mississippi ovládala celou oblast povodí této mohutné řeky. Typická pro ni byla stavba mohutných mohyl a pyramid a rozvinuté zemědělství. Největším sídlem této kultury byla Cahokia v dnešním státě Illinois.

V době příchodu Španělů se původní obyvatelstvo Severní Ameriky dělilo podle oblastí na: Arktická (Inuité), subarktická (Čipewajové, Creeové), severovýchod (Algokinové – Otawové, Mohykáni, Irokézové – Mohawkové, Senekové, Čerokíové), jihovýchod (Čoktavové, Seminolové, Čikasavové), prérie (Šajeni, Siouxové, Pawnee, Černonožci, Vraní indiáni, Komančové, Kajovové), jihozápad (Apačové, Hopi, Zuňi, Pimové), Velká pánev (Great Basin – Utové, Šošoni, Pajutové), Kalifornie, plateau a severozápad (Činukové, Kwakiutlové).

Jací Indiáni byli?

Původní obyvatelstvo Severní Ameriky se živilo lovem, zemědělstvím a sběračstvím. Poté, co získali od Evropanů koně obydleli postupně celou prérii. Díky koňům získali rychlost a tak se hlavním zdrojem jejich potravy staly všude se pasoucí bizoni, kteří poskytovaly nejen potravu, ale i materiál na stany či oděvy. 

Nedílnou součástí indiánského života bylo náboženství, které podporovalo víru v přírodní živly a sílu lidského ducha. Náboženství nemělo žádnou psanou příručku, často bylo zakládáno na ústním přenosu tradic a nauk. Víra byla založena na dodržování různých rituálů.

Společenství Indiánů mělo svůj pevný řád. Muži se starali o lov a boj s okolními kmeny. Ženy se staraly o rodinu, jídlo, bydlení a oděvy. Nebylo neobvyklé mnohoženství. Typickým obydlím bylo Tee-pee, u některých kmenů i kruhové hliněné chýše. Příslušníci kmenového zřízení měli většinou vysoké sociální cítění. Pamatovali na vdovy, sirotky a staré lidi.

Bohužel, různé indiánské kmeny mezi sebou často vedly boje, čehož hojně využívali běloši ke svému prospěchu a Indiány postupně vyhlazovali. Ti bojovali tvrdě, ale proti přesile a technickému pokroku neměli šanci. Navíc k jejich zkáze přispěly nemoci, které s sebou Evropané přivezli ze Starého kontinentu  -  neštovice, choleru nebo chřipku.

Poslední kapkou ke zkáze byl alkohol, který jim bílí muži rádi a hojně prodávali. Indiáni začali umírat i hlady, to poté co jim bílí lovci a kolonizátoři začali záměrně vybíjet bizony.  V rámci „humánního“ postoje vlády USA na Indiány zbyly jen rezervace rozprostírající se na těch nejopuštěnějších místech Spojených států, které nikdo nechce. Indiáni zde žijí dodnes a někdy zde doslova živoří.

Dnes žijí Indiáni na okraji společnosti, mají mezi sebou vysoké procento nezaměstnanosti a patří k nejchudšímu obyvatelstvu USA. Dnes tvoří původní obyvatelstvo pouhé 1% v celkovém počtu všech obyvatel USA.