Zlatá horečka v Kalifornii

V roce 1839 byla v kalifornské části pohoří Sierra Nevada založena osada New Helvetia (Nové Švýcarsko). V roce 1848 se obyvatelé městečka rozhodli prohloubit mlýnský náhon. Tento okamžik rozhodl o osudu statisíců lidí.

Tuto chvíli tesař Marshall popsal takto: „Uviděl jsem na dně dva kusy lesklého kovu. Zvedl jsem je a prohlížel zblízka. O minerálech něco vím, takže mi bylo hned jasné, co jsou ty lesklé a těžké hroudy zač. Nemusel jsem ani hledat dlouho a měl jsem celkem čtyři nebo pět kusů…“. Narazil tehdy na asi 120 mil dlouhou zlatou žílu.

Obyvatelé osady si přáli udržet své tajemství, ale zpráva se rozšířila přes San Francisco rychle do světa. Už v létě téhož roku v blízkosti osady stály stovky zlatokopeckých chatrčí. V prosinci téhož roku nález zlata u Nové Helvetie potvrdil i tehdejší prezident Polk. V Kalifornii tehdy žilo jen 14 000 bělošských obyvatel, o čtyři roky později už jich bylo 223 000. Nález kalifornského zlata přilákal přibližně 300 000 budoucích obyvatel země.

Zlato v Californii bylo však rychle vytěženo. Již v roce 1850 zlatokopové odcházejí. Hodnota vytěženého zlata byla rovná padesáti miliardám současných dolarů. Málokdo však opravdu zbohatl.

Za pár let, v letech 1896 až 1899, vypukla Zlatá horečka na Aljašce, na Klondiku. Díky severským přírodním podmínkám bylo toto zlatokopecké šílenství daleko drsnější zkouškou pro mnohé dobrodruhy.